To snad není pravda! I.

17. března 2011 v 21:51 | Verů |  To snad není pravda!
Opět moje a Kamči..:)
Byl nebyl jeden mladý homosexuální chlapec, který žil se svým bratrem,matkou a otcem na jednom né příliš teplém předměstí. Jmenoval se Mikey. V životě mu všechno vycházelo na výbornou. Narozdíl od jeho bratra, který byl dokonce šikanován. A jak čas ubíhal, Mikey si uvědomoval jednu věc. Docela podstatnou věc. Byl zamilovaný a trvalo to už nějakou tu dobu.Nemohl si pomoci.Pokaždé když ho viděl na školní chodbě,opřeného o zeď,s černými vlasy v obličeji a sluchátky v uších měl chuť ho jít okamžitě políbit.
Gerard
Jako každý ráno jsem se toulal na autobus do školy. Stejně přijdu pozdě, tak kam spěchat. Mikey tak je už snad půl hodiny. Jako ve škole. Ach jo. čeká mě zase ten typickej den ve škole. Přijdu, sprdnou mě, že jsem přišel pozdě, no co, můžou bejt rádi, že vůbec přijdu. Pak si sednu do lavice, všimnu si zvídavejch pohledů spolužáků, který mi jsou..víte kde, vyndám náčrtník a začnu kreslit. Jo mělo to tak bejt, jenže. Dneska jsem nakreslil něco, co jsem nečekal. Až jsem se zhrozil.Z obrázku na mě koukal můj brácha.
Mikey:
"Kde sakra je?! Jsem tu snad celou věčnost a on nikde.Doufám že příjde."řekl si Mikey pro sebe.Byl opřený o zeď kde bylo nejlepší "pozorování" Gerarda.Nervózně podupával nohou a uhlazoval si vlasy.
Gerard:
Gee: Ježiš...před 5 minutama jsem měl sraz s bráchou. Ten bude zase vyšilovat až nám ujede autobus. Ale, co....já za to nemůžu. On má aspon život. Já nemam nic. "Brácha, kde se touláš?" řval na mě přes celou ulici a já radši přidal."Pojd, nebo nám to ujede!" Chytl mě za ruku a táhnul na zastávku. Normálně si povídáme o všem možnym, ale dneska. nic. Byl strašně zařeknutej. "Brácha, děje se něco?"
Mikey:
"Vůbec nic..nic se neděje. Mělo by?" Koukal jsem z okna.Nechtěl jsem se na něj koukat. Bylo mi divně. Proč se vedle něj cejtim teď tak divně? Podíval jsem se na něj, on na mě koukal celou dobu. Cuknul jsem sebou.
Gerard:
Když se naše pohledy střetly..Cukl sebou a zase se zadíval z okna..Nechápal jsem, o co jde, ale bylo mi jasný, že to tak lehce neskončí. Viděl jsem mu to na očích. I když se na mě už skoro nekoukal. Když jsme dorazili domů zaplul hned k sobě do pokoje a vylezl až na večeři. Při té příležitosti jsem si vzpoměl na můj obrázek a před mámou a tátou jsem ho Mikeyemu daroval. Místo milého díky jsem se ale dočkal hlasitého polknutí a zelené barvy v jeho obličeji.
Mikey:
"Co to semnou kruci je?!"pomyslel jsem si. Podíval jsem se na ten obrázek. "Bože, byl tak nádhernej,jako jeho autor".."Mikey! Je to tvůj bratr!"okřikl jsem se.Nemůže to být pravda.Já přece nemůžu bejt do Geeho zamilovanej.Je to divný.Nikdo neví že jsem gay.Taky by mě šikanovali.
Gerard:
Zklamala mě jeho reakce, takže jsem se večer vydal k němu do pokoje. Měl rozsvíceno, takže ještě nespal. Zaklepal jsem a na vyzvání vstoupil. Všiml jsem si, jak se mi na světle lesknou modřiny. "co chceš Gerarde?" "Já..chtěl bych s tebou mluvit." "ale já s tebou mluvit nechci!" Rozkřikl se na mě a snažil se mě vytlačit ze dveří. Pro jeho smůlu jsem byl silnější a obmotal kolem něj mé paže. Dotáhl jsem ho na postel a v náručí utěšoval, protože začal brečet.
Mikey:
Brečel jsem před ním už několikrát ale teď jsem vypadal jako holka.Obličej jsem měl v dlaních a brečel jsem.Proč jen? Docela jsem si to i užíval. Obímal mě. Bylo to krásný. Jak já ho miluju. Miluju ho. Nemůžu mu to říct. "Tak..co..co si chtěl?" zafňukal jsem.
Gerard:
"Prostě chci vědět, co se děje. Jseš můj brácha, takže poznám, že něco není v pořádku." "Ale to neřeš." Podíval se mi hluboko do očí. Kdybych stál, tak by se mi podlomila kolena. Má tak krásnej pohled. "Mikey!" Zvýšil jsem hlas. "Víš..já se asi zamiloval." "Tak to je skvělý ne?" "No není, je to nereálný.Promiň, musim jít spát, abych ráno vstal. Dobrou, Gee." Položil si hlavu na polštář. Dal jsem mu sourozeneckou pusu na čelo a zklamaně odešel od něj z pokoje.
Mikey:
Zabořil jsem hlavu hluboko do polštáře.Už jsem ani nebrečel ale bylo mi to hrozně líto. Nemohl jsem svýmu bráškovi říct že jsem gay a že ho asi miluju. To bylo nereálný. Jako ta láska. Stejně mě to přejde. On je pro mě ale nejlepší kamarád! Po chvíli snění o nahatým Gerardovi jsem nakonec usnul.
Gerard:
Musel jsem přemejšlet, co se sakra děje. Nikdy se nestalo, to co dneska večer. Nemohl jsem spát. Hlavou mi procházely myšlenky. Myšlenky na Mikeyeho. Usnul jsem až k ránu.
Mikey:
Ráno jsem se vzbudil před sedmou,oblíknul jsem se celý do černého a poprvé v životě jsem si podmaloval oči.Mamka s taťkou už doma nebyli.Šel jsem k Gerardovi do pokoje. Ten spokojeně pochrupoval. Mám ho vzbudit?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama