The Only Hope For Me is You aneb Memories - 5.díl

28. července 2011 v 0:43 | Kristie |  The Only Hope For Me is You aneb Memories
Voda už začala být studená, tak jsem vylezl a oblíknul si jen trenýrky a tričko. Frankovo tričko. Pořád voní jako on, takže ho nemíním nikdy vyprat. Oh, zarazil jsem se nad svým odrazem v zrcadle. Oči jsem měl rudé a opuchlé od pláče a vůbec jsem vypadal 'k světu'. Radši jsem odešel a přestal se víc děsit tím, jak vypadám. Procházel jsem se po bytě sem a tam a přidal si osamělý. Ven jsem ale jít nechtěl nebo spíš nemohl - neměl jsem na to sílu ani náladu. Sednul jsem si teda na gauč a opřel hlavu o kolena. Vdechoval jsem tu příjemnou vůni, která mě naprosto omámila a přemístila myšlenkama k tomu našem večeru...

Ten večer jsme tam ještě něco vypili, ale nějak nás to tam omrzelo, tak jsme odešli. Celou cestu jsme se na sebe jen tak culili a pak mě Frank chytnul kolem pasu. Na tohle jsem čekal celou dobu, a tak jsem ho taky objal a přitisknul se k němu co nejvíc to šlo. Byla krásná a teplá noc, tak jsme se šli ještě kousek projít. Musel ale na nás být pěkný pohled no. Batman a Superman kráčející si nocí. Ještěže na ulici moc lidí nebylo, jen nějací venčící psy a pak sem tam i páry a tak. Už jsme se pomalu blížili ke mně, ale já ho ještě nechtěl opustit.
"Tak už jsme tady." řekl jsem smutně a on jen kývnul.
"No a...nechceš jít nahoru? Něco bysme zakousli nebo tak, zkoukli film...no cokoliv." a Frankovi se zablýsklo v očích.
"To by bylo moc fajn." a tak jsme šli jako dvě hrdličky *pořád v objetí* po schodech nahoru.
"Tak, tohle je můj bejvák. Nic extra to teda neni, ale mam to tu rád." a provedl jsem ho tam. Nakonec jsme si u mě v pokoji sundali pláště a pak i horní svršky kostýmu. Pod tím jsme ale nic neměli, tak jsme tam tak stáli v batmanovských a supermanských legínách a já se začal hrozně smát. Frankie si nás taky prohlídnul a oba jsme se tam smíchy váleli po zemi.
"Chceš pučit nějaký oblečení? Jen dokud tu budeš..." a on zas jen kývnul a já šel pro nějaký tričko a kalhoty. Bude mu to asi větší, protože je o trochu menší než já.
"Na, zkus si tohle." a podal jsem mu to. Začal se tu přede mnou převlíkat a já byl úplně mimo.
"Gerarde? ..na co tak vejráš?" uchechtnul se, protože jsem nad sebou nějak ztratil kontrolu a stál před ním s otevřenou pusou a koukal na...jeho svaly a tak.
"Ehm....na to, jak je můj Frankie krásnej." a políbil jsem ho na tvář. Dooblíknul jsem se a šel nám udělat kafe. Dnešní noc bude asi dlouhá. Podal jsem to Frankovi, kterej vyplul z pokoje v mym oblečení.
"Díky." a začal usrkovat horký kafe. Byl na něho hezkej pohled, jak to tak usrkával a vždycky jenom na mě zvednul ty jeho kukadla (viz.obrázek
^^).

"Gee? Já se jen chtěl zeptat...myslíš to vážně?" a začal zase usrkávat. Hned jsem věděl, jak to myslí.
"J-já...jo! Vždyt víš co jsem ti dneska řekl." a on ke mně jen přistoupil a začal mi prohrabávat vlasy.
"Jojo, já vím. Chtěl jsem se jen ujistit, než do toho spadnu až po uši." a políbil mě. S letmými polibky jsme se přesunuli zpátky do pokoje, kde jsme si jen vedle sebe sedli a najednou si začli povídat. Časté výbuchy smíchy u nás nechyběly. Nakonec jsme si pustili i telku. Dávali můj oblíbený animák - Já padouch.
'Musíte té holčičce ihned koupit hračku.' 'Pačku?' 'Né, hračku!' 'Joo, pačku...' - no u tohodle jsem vyprsknul smíchy. Film už pomalu končil a já je schoulil k Frankiemu. On mě objal a já vstřebával jeho vůni a teplo.
"Zůstaneš dneska přes noc?" zašeptal jsem.
"Jestli můžu." uchichtnul se a já do něj dloubnul.
"Jo takhle ty!" a začali jsme se tam všemožně dloubat a šťouchat, až jsme už jen vyčerpaně vedle sebe leželi. Frankie se ale najednou přetočil tak, že vlastně ležel na mě. Sklonil se ke mně a nadechnul, jakoby chtěl něco říct, ale zakroutil hlavou a už se chtěl odvalit, ale...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 vavi way vavi way | 14. srpna 2011 v 20:44 | Reagovat

HEZKÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝ:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama