I love you my counselor 2

16. října 2011 v 14:47 | Ivuš |  I love you my counselor
Nevim co k tomu napsat :D


David:
Někdy kolem pátý ráno sem pořád koukal do stropu. Zase sem přemýšlel o blbostech a nemohl sem spát. Když v tom sem si uvědomil, že mám tašku s učenim doma. Rychle sem vstal a dobelhal se za babí, která seděla už od 4 v kuchyni.
"Dobrý ráno zlatíčko" nesnášim tohle oslovení se s mámou snad spiknuly ne?? (:D)
"No dobrý…babi já nechal doma tašku s učenim….musim tam ještě skočit"
"Ale vždyť máš něco s tou nohou…musíš do nemocnice"
"Ježiš babi…je to jen blbá zlomená kost"
"No ale ta blbá zlomená kost ti pěkně natekla…veřer sem volala tvýmu tátovi….v sedm se pro tebe staví"
"Cožéééé?...babí já chci do školy za Sebem" Co sem to řek??? Já chci do školy?? Kvuli Sebovi?
"Však pudeš..jen se ti na tu nohu podívaj"
"No jasně…podívaj …to známe" Vždycky když mi řekli, že se na to jen podívaj …měl sem na víc jak měsíc sádru…štvalo mě to. Babi mi ještě něco říkala, ale já už jí nevnímal.Šel sem si vyčistit zuby a potom sem se oblíknul. Zalezl sem zpátky do "mýho" pokoje a pustil sem si do sluchátek písničky. Netrvalo ani moc dlouho a babí pro mě přišla, že tu táta už je. Poděkoval sem jí za to, že sem tu mohl spát, rozloučili sme se a já šel přivolat výtah. Než sem nastoupil ještě mě obejmula. Rychle sem vlezl do výtahu a jel sem dolů….znám totiž to její loučení…vždycky na hodinu. Venku na mě už netrpělivě čekal otec.
"No kde seš tak dlouho??"
"Loučil sem se z babičkou"
"Aha" …noo taky znal to její loučení (xDDD)
Dojeli sme do nemocnice. Táta mě podepřel a šli sme do čekárny. Neměl sem nemocnice rád…všichni na vás tak divně koukají. Sedl sem si a táta mě šel nahlásit. Dlouho se tam s tou sestřičkou bavil a pak mě zavolal…
"Tak chlapče, jak se ti to stalo??" zeptala se mě sladkym hlasem sestřička…
"Kamarád mi najel na nohu židlí" Zapsala si to a řekla, že se mám ještě na chvíli posadit a potom , že si mě zavolat. No super ta chvíle trvala asi hodinu a půl. Samozřejmě sem skončil se sádrou…jak taky jinak. Otec se mě ještě zeptal jestli chci do školy nebo domů. Když sem řekl, že do školy docela udiveně se na mě podíval.
"Ty chceš do školy…to mi u tebe nepřipadá normální…nebouchnul ses náhodou do hlavy?"
"No bouchnul, ale já prostě do tý školy chci…jen se musíme stavit domů pro tašku"
"Dobře, jak myslíš"
Dojeli sme domů. Táta mi skočil pro tu tašku a k tomu mi donesl berle…no vážně super. Ve škole na mě pak koukali, jak na blbce…což bylo vlastně normální…takže v poho. Když sem došel do třídy Seb ležel na lavici a jako obvykle měl sluchátka v uších….nedivím se mu, co taky jinýho o přestávce dělat. (co třeba jeho :DDD) Drknul sem do něj a on málem spadnul ze židle, jak se lek.
"Jé čau…myslel sem, že už nepřídeš…a koukám, že z toho mýho "nájezdu" máš sádru…fakt sorry"
"No ahoj…taky že sem málem nepřišel…sme čekali jakou dobu v tý nemocnici….no to nic hlavně, že se nestalo něco horšího." (noooo třeba, že by ho udělal….tsss už fakt ty závorky nebudu psát :D)
Sednul sem si do lavice a povídal sem si se Sebem do tý doby než zazvonilo.
Seb:
Ve škole si mě jako vždy nikdo nevšímal, navíc tu nebyl David, takže sem neměl vůbec co dělat. Po hodině jsem si jen připravil a se sluchátkama v uších si sedl na židli…po chvíli sem si dal nohy na stůj a zavřel oči. Najednou do mě někdo strčil až sem z toho málem sletěl, kouknul jsem se kdo to byl a když jsem uviděl Davida okamžitě jsem sundal sluchátka a usmál se. Začali sme si kecat o všem možnym ikdyž sem to zas taolik nevnímal…musel jsem ho sledovat byl tak dokonalej a nádherně se u toho vyprávění smál. Bohužel začalo zvonit na hudebku.
"Kdo má dneska referát." Zeptala se učitelka a hned na to si sama jako vždycky odpověděla…
"Aaa pánové Desrosiers a Lefebvre. Tak Davide poď sem dopředu…" Aaaa cože?!? Já mám referát…panebože co si vymyslim…
"Ehm…já mám referát o….o…nakonec ze sebe něco dostal a měl za 2 no a já sem využil toho, že pojedu na koncert a vykládal jsem o něm, takže za jedna…asi to vypadá, že sem šprt, ale to se vážně jen zdá….matika, hudebka, výtvarka a tělák je jediný co mi trochu de…Zbytek hodiny sme si vybojovali zpívání a já jenom sledoval Davida. Měl vážně úžasnej hlas a oči a úsměv a…a všechno….nikdy jsem si to nechtěl připustit, ale….Davida miluju už tři roky…a je to venku. Teda ne tak docela venku…
David:
Po škole sem šel rovnou domů…no šel ..spíš sem se belhal. Matka nebyla doma…divný…stejně zase někde drbe. Je to její nejoblíbenější činnost…teda až po buzerování mě. Šel sem k sobě do pokoje a odložil tašku na svoje místo. Sednul sem si na židly u stolu. Vzal sem si do ruky lihovku a žačal sem si kreslit po sádře…nešlo to zrovna moc dobře, protože sádra nebyla ještě úplně suchá, ale aspoň to tam dýl vydrží. Psal jsem na ní názvy kapel, který poslouchám…a pak sem nevědomky napsal Sebovo jméno. Zarazil sem se nad tím…myslím, že ho mám radši než jen kamaráda…Přemýšlel sem nad tím, jak mi se vším pomáhal…vždycky když sem měl blbou náladu tak mě rozveselil…pokaždý mi poradil…ať to bylo cokoliv…Musel sem mu zavolat. Šel sem do tašky vyhrabat mobil…když sem vytočil jeho číslo začal sem panikařit…ale teď už sem nemohl couvnout. Zvednul to.
"Je ahoj…stalo se něco, že voláš?"
"Čau…ne co by se mělo stát…to ti nemůžu jen tak zavolat?" Snažil sem se vymluvit.
"Ale jo můžeš…jen mě to zaskočilo"
"Aha.."
"A co si mi teda chtěl"
"Potřebuju ti něco…potřebuju se tě na něco zeptat, ale nechci to řešit přes mobil"
"Dobře..tak mám přijít k tobě?"
"Byl bys tak hodnej?"
"Jo určitě…tak za čtvrt hoďky mě čekej"
"Fajn…budu se těšit..ahoj"
"Ahoj"
Ježiši…on příde a j nevim co mu mám říct…nebo spíš jak mu to říct…sem v koncích. "Ohh mám nápad rozkřikl sem se po bytě." Jak Seb řekl za čtvrt hodinky byl u mě.
"Sedni si" Posadil se a čekal co ze mě vyleze.
"Víš já sem se zamiloval…a.."
"Do Chucka to přece dávno vím"
"Nepřerušuj mě…a není to Chuck"
"No prostě, jak už sem řekl…zamiloval sem se, ale nevím, jak to tý osobě říct…no a myslel sem, že bys mi mohl poradit" Odmlčel sem se.
"Jestli tu osobu opravdu miluješ…měl bys jí to říct na rovinu a co nejdřív"
"Seš si tím jistej?"
"Nejsem, ale zkusit to můžeš"
Přešel sem k Sebovi…podíval se mu přímo do očí a vyslovil to co sem v sobě dusil…."Miluju tě..ty můj rádče."
Seb:
"Miluju tě, ty můj rádče." Asi vypadám jako uplnej debil…ne počkat já sem. Právě mi osoba kterou miluji tři roky, že mě miluje a já tu sedim naproti s otevřenou hubou a ani nemrkám…POHNI SE!! Řval jsem na sebe, že mám něco udělat, nakonec sem se vzchopil a pomali sem se k němu přibližoval dokud se naše rty nespojili v jedny. Byl to jen krátký polibek, hned sem se zase odtáhl zpátky a podíval jsem se na Davida.
"A-a co Chuck??" Zeptal jsem se…
"Mám tebe…" Řekl a znovu mě políbil. Pomali jsem ho položil na postel a začal mu sundávat triko.
"Počkej!!"
"Co…"
"Co když přídou rodiče?!?" Jenom jsem se usmál a zvednul se…došel jsem ke dveřím a zamknul je…zase jsem se vratil k Davidovi a lehl si vedle něj. Začali sme se zse líbat, líbal jsem ho postupně na krku a sjížděl níž…
"To bysme neměli…aach…"
"Pročpak Dave??" Usmál jsem se a pokračoval níž…
"Je nám 14…"
"Mě skoro 15."
"Ne!! To nemůžeme!" Okřikl mě a sedl si. Smutně jsem sklopil oči.
"Prosím??" Řekl jsem a přesunul svou ruku na malýho velkýho Davida…David zavřel oči jako by tu snad nechtěl být… Musel jsem se usmát…začal jsem mu ho třít a jemu z úst vyšel zten. Usmál jsem se ještě víc a třel silněji. David Zaklonil hlavu a zaryl nehty do postele.
"Nech toho Seby..to….to nemůůůžemeeech" Znovu jsem se usmál a sundal z něj svou ruku…seděl jsem vedle něj a nenápadně sledoval jeho narůstající bouli v kalhotech. Najednou se prutce zvedl a začal si sundavat kalhoty, začal jsem se smát, když je ze sebe David sesoukal, sedl si zpátky na postel.
"DĚLEJ!!" Křikl na mě…
"Och ty divochu…" Smál jsem se, ale poslechl jsem. David začal oddechovat, ale já se zastavil, v tu chvíli se na mě prudce podíval a v jeho očích bylo: Okamžitě to dodělej nebo tě zabiju!! Já jsem mu sundal boxerky a položil ho na postel, sjel jsem k jeho rozkroku. David sténal čím dál hlasitěji….
"S-S-Seby ty…ty už si to dělaaaal že…že joooooh…" Neodpovídal jsem. Ani jsem nemohl měl jsem plnou pusu něčeho jinýho, krom toho by mou odpověď momentálně moc nevnímal. Tahal mě ve vlasech…teda občas až moc a začal přirážet proti mé puse.
"Seby já…jáá už aaa SEBE!!!!!!!!" Zakřičel a udělal se mi do pusy. Většinu jsem spolikal a zbytek jsem přenechal Davidovi při polibku… (:D)
David:
"Děkuju bylo to úžasný"...jo to bylo, ale já chtěl víc …začal sem stahovat Sebovi triko…rukou sem přejížděl linie jeho těla. Je tak úžasnej…proč sem si toho nevšim už dřív. Znova sme se začali líbat a já se mu snažil rozepnout pásek…šlo to ztěží, ale nakonec sem to zvládnul. Když se naše rty odpojili stáhnul sem mu kalhoty…i přes trenýrky bylo vidět jak jeho malej velkej Seb stojí v pozoru….nevydržel sem to a řekl sem jen prosté "chci tě" (hmm..sranda ve 14 :D). Seb si sundal i ten zbytečný kus hadru. Už mě otáčel na břicho, když sem si vzpomněl na jedno porno na který sem koukal….
"Shit, zapoměli sme na lube" Rychlím pohybem sem vstal z postele…vyrazil sem k otcově nočnímu stolku táhnouc za sebou sádru…jak sem čekal …otec nezklamal …snad si ani nevšimne, že sem si to pujčil.
"Tak co našels?" řekl s obavama ve tváři Seb.
"Jo a i kdyby ne..poradili by sme si" (xDDD stačily by sliny, že Ivuš :D)
Vymáčkl sem si lube na prst a natřel tim Sebovu značně bolestivou erekci. Vzdychl…usmál sem se. Konečně si mě otočil zpátky na břicho…musím říct, že sem se bál, ale adrenalin mi proudil v krvi. Pomali zasunul…chvíli ho tam nechal abych si zvyknul (profík xD). Ucítl sem bolest, ale zároveň nepopsatelnou slast. Začal pomali přirážet. Dostával sem se do tranzu. Nehty sem pevně zaryl do postele. Sebovo tempo se zrychovalo. Zakláněl hlavu do zadu. Já se prohýbal v zádech a nekontrolovatelně vzdychal.
"Sebe přidej" stále sem žadonil, nemyslel sem, že to ještě de, ale vážně přidal. Jeho přírazy byli tvrdší a hrubější.
"Ohh…Dave…u-už budu"
Naposledy zaklonil hlavu a zakřičel moje jméno snad na celou ulici. Potom se udělal…cítil sem, jak do mě proniká teplá tekutina. Seb mi vyčerpaně lehnul na záda.
"Páni…to byla jízda" Oba sme se museli zasmát a rozdejchávajíc to, co se právě stalo sme se zase začali líbat.
Seb:
"Fuuj!! Vy buzny jedny nechutný!!" Začal na nás někdo řvát, rychle jsme se od sebe odtrhli a podívali jsme se z okna, naproti se vykláněl nějakej tlustej chlápek z okna a měl znechucenej výraz.
"Ste nezletilý parchanti!! Jen počkejte až to zjistí vaši rodiče." Rychle sem si na sebe natáhl trenýrky a běžel zpátky k oknu.
"Ani nevíš kdo sem, tak tady moc neřvi a navíc nemáš co špehovat a je to naše věc a ještě jednou mi řekneš buzno a dojdu si tam na tebe!!"
"Oooo už se tě bojim!! Nějaká malá buzna..tse co mi uděláš, škrábneš mě??" Chtěl jsem vyběhnout ven, ale David mě chytil za ruku…
David:

Musel jsem ho chytit za ruku.Vím jakej je když se fakt naštve..asi by mu zlámal všechny kosti v těle.
"Pusť mě…musím tomu parchantovi namlátit" Neustále se pokoušel dostat z mého sevření, ale nedařilo se mu to.
"Nepustím..nevšímej si ho je to debil ..já se tu s ním hádám každej den. Navíc jak by ses chtěl dostat za ním do baráku a následně do bytu?..nestojí ti za to aby ses kvůli němu nervoval."
"Joo..asi máš pravdu" odmlčel se.
Zavřel jsem okno a zatáhl rolety, aby nám sem už nikdo jinej nečuměl. Sice sem chcípal vedrem, ale lepší než se hádat s tim blbečkem od naproti, kterej se, jak doufám, už brzo odstěhuje. Otočil jsem se zpátky na Seba. Seděl na posteli a hlavu měl v rukách.
"V pohodě?" optal jsem se než jsem dosednul k němu na postel.
"Jo jasně…" hlesl.
Chvíli jsme tak tiše seděli v obětí, když v tom sem si na něco vzpomněl. "Za týden máš narozeniny..c-co bys chtěl za dárek??" Seb mlčel, ale potom se na mě podíval a řekl: "Tebe"..Usmál jsem se.. "počítal sem s tím.." Začali jsme se smát..Snad se mu zlepšila nálada. "Ne vážně..něco co bych ti mohl koupit." "Mě je to jedno…všechno od tebe mi udělá radost." Ohh..musel jsem ho políbit.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama